Zkreslené vidění – Správný čas

Jsou tací nezdolní optimisté, kteří i v hoře odpadků najdou omylem vyhozený zlatý poklad. A správný čas? Ten se vždy najde. Když se hledá.

 Téměř totéž by se dalo říci i příslovím, že všechno zlé je i k něčemu dobré. Neboli i naprostý hňup může mít někdy omylem pravdu.

 Ale když už je řeč o správném čase, zůstal bych u něj. Ne vše lze uskutečnit kdykoli, hned jak si člověk usmyslí. Někdy je nutné počkat si na tu správnou a optimální souhru událostí a pak se včas pustit do díla. Vědí o tom své ti, kdož plánují starty meziplanetárních letů, kde se každá položka vyčísluje v nepředstavitelných sumách. Pacienti a jejich doktoři čekající na příležitost transplantovat životně důležitý orgán. Vojevůdci toužící po vítězných bitvách a osudných chybách protivníka. Zemědělci hlídající počasí a státní dotace. Vynálezci váhající, zda dát své jedinečné objevy lidstvu, které si je pravděpodobně  zaslouží až za několik let. Nejdříve se je ale pokusí zneužít pro vojenské účely.

 Správně načasované musejí být i dějinotvorné události. Z pohledu dneška a z odstupu již uplynulého času se zdá samozřejmé a nemající jinou alternativu vše, čemu říkáme dějepis. Ovšem muselo to tak vůbec být? Co kdyby Rakousko – Uhersko v roce 1918 válku vyhrálo a nerozpadlo se? Asi bychom měli nyní jiné starosti, než řešení vztahů s Evropskou Unií. Byla by vůbec II. světová válka? Snad by se bolševici ani v Rusku k moci nedostali a celé století by se vyvíjelo zcela jinak. Lépe? Rychleji? Pomaleji? Ku prospěchu lidí? A kultura? Život? Práce? Volný čas? CO2? Bezpečnost? Lidská práva? Migrace? Takové otázky se pokouší řešit alternativní historie.

 My, kteří se zabýváme z největší části svými vlastními životy, musíme správné načasování hlídat dennodenně a neustále. Když nevstanu ráno na zazvonění budíka, přijdu do zaměstnání pozdě. Navštívit lékaře ve smluvenou dobu je lepší, než být jím vyřazen z evidence. Jestliže zapomenu nakoupit jídlo na druhý den a nemám zásoby, jsem ráno o hladu. A ani zprávy v televizi nedávají kdykoli. Dokonce ani v den, kdy mi vyplivne počítač.

 Jsme závislí na správném čase víc, nežli jsme ochotni si uvědomit. Což platí bez výjimky a i pro Čulibrka.