Zkreslené vidění - Do stejného lejna

18. 10. 2019 13:30:31
Jsme nepoučitelní. Historie nás nezajímá. Jsme dost chytří i bez ní. Stojíme na své hoře zlata a nevidíme, že jde ve skutečnosti jen o kupku hnoje. Nesmrdí tu něco?

Chybovati je lidské a vystříhat se všech omylů nelze. Kdo dělá chyby, měl by se z nich poučit, a kdo toho není schopen, slízne si to příště dvojnásobně. Jsou nicméně lidé, kteří to, co jiní mají za přešlap, záměrně vyhledávají a vysloveně si takové věci užívají.

Jsou třeba tací, kteří mají za to, že je zbytečné a možná nedůstojné platit za cestování v MHD. Proto jezdí zásadně načerno. Mají snad i nějaký systém, kterým se informují o revizorech. A prý se jim to i finančně vyplácí. Kdykoli jedu já coby černý pasažér, skoro ani nedýchám, snažím se být neviditelný a vystupuji hned, co to zjistím a jak vůz zastaví. Obvykle se mi to stane jednou za rok, když nějak zapomenu průkazku. Ale že by mě to bavilo? Nejsem tolik lačný adrenalinu. Ani krást bych asi nedovedl. Když omylem něco zapomenu v obchodě zaplatit, jdu se přiznat k pokladně. Většinou. A přes přechod chodím na zelenou.

Nepoučení z dějin je věc o něco závažnější. Pro nás bylo osudové uvěřit rudému Bratrstvu kočičí pracky. Nejdříve se jim ostatní smáli a nebrali je vážně, když za první republiky Kléma v parlamentu vyhrožoval, že se jezdí učit do Sovětského svazu, jak demokracii zakroutit krkem. Onen Svaz nám po válce sežral Podkarpatskou Rus a zanedlouho naši komunisté celý zbytek státu. Když se po dvaceti letech nemohli už snést ani mezi sebou navzájem a začali si brát zájmy národa, svobodu a volnost za své, ve skutečnosti ale jako rukojmí a alibi, a lidé si začali myslet, že i soudruh je člověk, opět zklamání. Sovětské tanky socialistickou rezervaci zachránily a zakonzervovaly. Smrádek, ale teploučko. Vydrželo to až do roku 1989. Rudé Bratrstvo uteklo od moci, protože doma nikdo z nich nikomu nevěřil a Gorbačov v Moskvě snad ani rudoch nebyl.

Komunisté se nevypařili. Nemyslím tím KSČM. Tam jsou dosud ti naivní, věřící, zklamaní a naštvaní. Čili vykopávky. Ostatní jsou všude. Ve stranách, které se samy označily za demokratický blok, i v těch dalších, ve státní správě, nejoprsklejší v soukromém podnikání. Je jich i plná Evropa. Změnili totiž taktiku. Z ideologie vytvořili pocit a apel na špatné svědomí. Proto se prosazují organizace jako Greenpeace, Hate Free, Amnesty International, nebo současné vedení EU prolezlé zmutovanými levičáky.

Nemyslíte, že to lejno zase začíná smrdět dost podobně, jako před lety?

Autor: Jindřich Kubánek | pátek 18.10.2019 13:30 | karma článku: 15.82 | přečteno: 356x

Další články blogera

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Doba použitelnosti

I pravda může být uznána pravdou jedině tehdy, je-li ji někdo schopen a ochoten pochopit. Je tedy nutno pro ni najít vhodný okamžik. A nepromeškat ho.

15.11.2019 v 13:30 | Karma článku: 8.83 | Přečteno: 194 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Nechtějí slyšet

Skutečnost, že se pravda nesmí říkat nahlas, svědčí o prohnilosti a despocii systému. Když pravda nikoho nezajímá, je to horší. Zkažená a lhostejná je společnost.

8.11.2019 v 13:30 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 328 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Správná cesta 2

Správnými cestami se nevydávají stáda. Proto nejsou jednoduché a vyšlapané. A je nutno se jimi i prodrat. I za cenu nepochopení okolí.

1.11.2019 v 13:30 | Karma článku: 8.60 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Nevadí, že jsem blbý

Člověk si dokáže poradit se vším, a každý se nemůže narodit jako génius. Průšvih ale nastane tehdy, když se na blbost přijde pozdě. Nebo když o ní nelze mluvit.

25.10.2019 v 13:30 | Karma článku: 10.72 | Přečteno: 336 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petr Bajnar

Paradoxy polistopadového vývoje

Když na podzim roku 1989 probíhaly ve východním Berlíně demonstrace proti komunistickému režimu, uskutečnil se telefonní rozhovor mezi sovětským prezidentem Gorbačovem a britskou premiérkou Thatcherovou.

17.11.2019 v 12:27 | Karma článku: 18.78 | Přečteno: 253 | Diskuse

Libor Čermák

Pod junáckou vlajkou

Výročí 17. listopadu, a tedy 30 let od revoluce bych chtěl připomenout něčím, co mělo přímo vliv na mne, jako tehdy na jedenáctiletoho chlapce. A to tím, že se tehdy obnovilo vydávání knížek spisovatele a skauta Jaroslava Foglara.

17.11.2019 v 12:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 78 |

Marek Trizuljak

Co je to za vládce, kteří se ukrývají před lidmi?

Abdikovali jste od cti a odvahy. Abdikovali jste od vlastní země a jejích občanů, kteří slaví 30. výročí života ve svobodě.

17.11.2019 v 11:37 | Karma článku: 19.65 | Přečteno: 434 | Diskuse

Karel Babica

Malá poznámka k 17. listopadu 2019

Zcela zastrčená zůstává ve stínu jedné události událost jiná. Dle mého významnější. A kdyby nebyla celosvětově připomínána, obávám se, že dnes by u nás byla nejen opomíjena, ale také pokud možno co nejvíce bagatelizována.

17.11.2019 v 10:30 | Karma článku: 24.23 | Přečteno: 466 | Diskuse

Jan Řeháček

Třicet případů Miloše Zemana

"Nevěř žádné revoluci, které je přes třicet", mohli bychom si říci s klasikem. Jak ukazuje nový seriál ČT, v naší moderní historii je všechno jinak. Podívejme se na ni tedy optikou generál-majora pražské kriminálky, Miloše Zemana.

17.11.2019 v 9:09 | Karma článku: 19.22 | Přečteno: 577 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 10.71 Průměrná čtenost 309

Jsem expresident KKR, dárce plazmy, skládám básně, písně, musím je i sám interpretovat (nikdo jiný na to není) pomocí kytary a jiných hudebních nástrojů, zabýval jsem se grafologií, sloužil jsem u PS, vedl pionýry, byl finančním poradcem...

Věřím, že inteligentní člověk je schopen s jiným inteligentním člověkem se vždy domluvit. Jestliže oba chtějí. S těmi ostatními jak kdy. A že stejnou věc lze vidět i jinak.

Čulibrka uveřejňuji se zhruba ročním zpožděním v 13.30 hodin každý pátek.

Rád si přečtu vaše názory v debatě. Jakékoli. Napsat mi můžete i na https://www.facebook.com/jindrich.kubanek.3

Najdete na iDNES.cz