Opět se po mně chce, abych se vyjadřoval k něčemu, v čem se absolutně nevyznám a čemu vůbec nerozumím. Tedy ke zdravotnictví. Budiž mi útěchou, že v tom nejsem sám, a že to tak mají asi pravděpodobně i ti, kteří by měli vědět, jak a proč celý systém funguje a co má vlastně za cíl. Neboť ho řídí a udržují v chodu.
Jeden z mých spolupracovníků říká, že doktoři jsou tu od toho, aby redukovali průměrný věk. Já dodávám, že je v jejich zájmu udržovat pacienta nemocného a patřičně nedoléčeného, protože jen tak správně funguje soustava pacient, doktor, pojišťovna.
Felčaři potlačují projevy nemocí. Předepisují léky tlumící bolest, otupující mysl a zamezující nepříjemnostem, jako je zahlenění či dráždění ke kašli, nebo snižující horečku. Lékaři léčí příčiny nemocí. Skladbu potravy, psychické poruchy, životní styl, hygienu, infekce, špatné návyky. Doktoři bývají kombinací těchto dvou přístupů. Míním tím praktické doktory.
Každému ministru financí se zdá, že je zdravotnictví příliš drahé. Každý má pravdu. A výdaje stále rostou. Porostou nepochybně i nadále, neboť lidí přibývá, nemocí přibývá, své zájmy má také farmaceutický průmysl, inflace je všudypřítomná i zde, a proč by zrovna zdravotnictví mělo požadovat z rozpočtu méně peněz, než loni? Proč být skromnější než třeba zemědělci? Tak neschopného ministra ještě nemělo. A ani gama nůž vám nikdo zadarmo nedá.
Je otázkou, zda hradit nebo ne čínskou medicínu, homeopatika, lidové léčitele a další dosud neobvyklé metody a postupy léčení. Myslím, že by o tom měl rozhodovat sám pacient, ne zdravotní pojišťovny. Ačkoli už předpokládám, že se mne někdo zeptá, zda tedy i zaklínání a zaříkávání, a kde je ona mez? V tomto případě jsem rád, že odpovědným je někdo jiný. Nechám to na ministerstvu.
Jelikož jsem tvorem smrtelným, snažím se nemocem předcházet. Což se mi ne vždy daří. Proto se nevyhnu návštěvám ordinací, nemocnic a ostatních zařízení zajišťujících servis tak nedokonalého a složitého aparátu – lidského těla. Škoda, že mám jen jedno.
Na patologii mne nikdo zaživa nedostane.