Zkreslené vidění - Tajný smysl života

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

Nikdy dříve by mne nenapadlo, že bych mohl nebo měl vymýšlet a vytvářet stripy. Ale jednou jsem zareagoval na vtipné kresbičky Ždibřicha tím, že jsem podotkl, že autor má patrně rád stručnost. Čímž jsem si ovšem naběhl. Byl jsem vyzván, abych si tedy  také zkusil něco podobného nakreslit. Nezdálo se mi to nijak těžké, takže jsem přislíbil něco stvořit a poslat. Až budu mít čas. Po měsíci jsem dostal slovní šťouchanec, kdeže je můj výtvor. Proto jsem se hned do něj dal – výsledek je zde. A pochlubil autorovi Ždibřicha. To bylo v září minulého roku. Od té doby Čulibrk vychází každý týden na mém facebooku. Snaží se být vtipný, ale nejde mu to tolik, aby uchvátil většinu čtenářů. Ona většina čtenářů není zase příliš náročná. Čulibrk náročný je. Přesto, že se snaží být stručný.

Tajný smysl života si bere na paškál mocného muže (ženu nevylučuji též), který má všechno, co si jen může přát. Hlavně spoustu lidí pod sebou, mocenské páky pod svou vládou, nad vším má kontrolu, má patent na rozum… zkrátka diktátor, ať už má funkci jakoukoli. Takový člověk bývá velmi osamocen. Zvláště, když nemůže nikomu věřit. Nejbližší spolupracovníci mu závidí a sápou se po jeho postu (nebo si to on alespoň myslí), pravdu mu nikdo neřekne. Čím více moci má, tím více žije v iluzi, že to, co dělá, činí dobře a nejlépe, jak umí. A nikdo že to neumí tak dobře, jako on.

Musí být strašné, když snad někdy prozře, uvědomí si, co všechno lidem způsobuje, a pokusí se nad svým životem zamyslet. A hledá smysl svého konání. A nalézá jen prázdnotu.

Nikdo konkrétní tímto není myšlen, dosaďte si každý svého neléčeného psychiatrického pacienta.

Pěkný den přeji.